|
|
Use of insect flour for food and feed purposes
Árendásová, Veronika ; Zemanová, Jana (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Insect meal has excellent potential as food or feed. There is a need to provide enough food for the growing population, which is linked to the increasing demand for livestock production. Meat and fish have always been the staple of the human diet as a rich source of proteins and fats for human nutrition. Fish is a good source of animal protein and fat for humans, which forms the basis of the diet of a large number of people who generally live in coastal areas. The increasing demand for fish is associated with a growing interest in high-quality and affordable fish feed. Nowadays, the main ingredient in fish feed is fishmeal, and the price is constantly increasing. The sustainability of the aquaculture industry depends on finding a substitute for fishmeal with the same nutritional value and availability. Recently, there has been a growing interest in animal protein from insects for fish fattening. This thesis focused on analysing insect meal from mealworm larvae (Tenebrio molitor) and its use for food and feed purposes. The theoretical part describes the mealworm, the use of insect meal for human nutrition, and fish fattening. It also describes the requirements of fish for individual nutrients and the characterisation of insects for feeding purposes, focusing on the mealworm used as an alternative feed ingredient in fish. The individual major nutrients, namely protein, lipids, fatty acids, amino acids, fibre, chitin, and selected minerals, were determined in the experimental part. The experimental part was divided into two parts, and the first part was divided into two phases. The first phase was used to determine the nutritional components in two fractions of insect meal from Tenebrio molitor larvae. The first fraction contained the fine fraction, and the second fraction the coarse fraction of insect meal. In the second phase, the content of nutritionally significant components was only determined in the insect meal from dried larvae without fractionation. A fish feed was designed from the analyses results. In the second part, the effect of the addition of insect meal from Tenebrio molitor for food purposes was investigated; specifically, the sensory properties of muffins were monitored. From the results, it can be observed that the nutritional composition of the insect meal suggests the possibility of using the mealworm larvae as an ingredient in the fish diet. The insect meal contains a high proportion of valuable proteins and lipids necessary for fish farming and a low proportion of carbohydrates, which unlike humans, fish do not need in their diet. The sensory analysis results indicate that consumers are not prepared to eat foods with added insects.
|
|
|
Inovace zařízení pro chov potemníka moučného
Dvorský, Adam ; Búran, Martin (oponent) ; Adámek, Martin (vedoucí práce)
Práce měla za úkol seznámit čtenáře o možnostech a podmínkách chovu jedlého hmyzu v České republice se zaměřením na vybraný druh, jmenovitě potemníka moučného (Tenebrio molitor). Navrhnout optimalizaci chovných podmínek pro různé stádia chovu, s možností zrychlení chovu. Další částí práce bylo seznámení se s vlastnostmi mikrokontroleru řady Espressif ESP32 a jeho využití v oblastech jednoduchého řízení přípravků. Z těchto zjištěných podmínek byla ve druhé polovině práce navrhnuta a realizována chovná stanice, která byla řízena tímto mikrokontrolerem ESP32 firmy Espressif. Práce popisuje navržené komponenty pro měření a regulaci podmínek chovu se zaměřením na teplotu, vlhkost, dávkování potravy a tekutin. Předposlední kapitolou je zmíněno experimentální měření regulovaných podmínek s vyhodnocením měřených dat. Závěrem je zhodnocení řešení a jeho další možnosti.
|
|
|
Zařízení pro měření a regulaci podmínek chovu jedlého hmyzu
Dvorský, Adam ; Búran, Martin (oponent) ; Adámek, Martin (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na návrh a realizaci měřicího a regulačního systému pro úspěšný chov jedlého hmyzu se zaměřením na potemníka moučného (Tenebrio molitor). Pro správné nastavení systému jsou v první části práce zjištěny a popsány obecné podmínky chovu hmyzu. Popis je především zaměřen na potemníka moučného, jeho vývoj a základní chovné podmínky (teplota, vlhkost aj.). Tyto informace jsou dále použity pro vývoj chovného zařízení, jehož základní koncepce je v práci dále stanovena. Zařízení řídí mikrokontrolér ESP32 firmy Espressif. Práce seznamuje s jeho programováním, připojováním a programováním základních komponent pro navrhovaný systém. Experimentální měření ověřuje funkčnost měření a regulace v chovném boxu. Regulace je přesná na desetiny až setiny °C. V neposlední řadě je návrh porovnán s dosud existujícími zařízeními.
|
|
|
Škůdci krmných substrátů - druhové složení, význam a možnosti likvidace
Hustá, Valérie
Bakalářská práce se zabývá škůdci krmných substrátů. Literární rešerše popisuje nejvýznamnější škůdce, jejich vliv v zemědělství a potravinářství a dále metody likvidace s důrazem na další využití substrátu. Popisuje zejména nechemické metody, které nemají negativní dopad na nezávadnost krmiv, potravin a životní prostředí. Další část popisuje vliv nízkých teplot užívaných jako fyzikální metoda dezinsekce na životní projevy hmyzu a roztočů. Praktická část zkoumá vliv nízkých teplot 0 °C, 3 °C a 6 °C v kombinaci s intervaly působení 5 minut, 10 minut a 20 minut na příjem krmiva, přírůstek hmotnosti a konverzi krmiva u jednoho z nejběžnějších škůdců potemníka moučného (Tenebrio molitor). Výsledky pokusu dokazují zvyšující se příjem krmiva se snižující se teplotou a rostoucím intervalem působení, což poukazuje na hrozbu nesprávného použití nízkých teplot k likvidaci škůdců, které může škůdce stimulovat k vyššímu příjmu krmiva a způsobit tak vyšší škody.
|
|
|
Stanovení profilu mastných kyselin v hmyzích surovinách modifikovaných výživovými přídavky jedlých olejů a vitamínu D k základnímu krmivu hmyzu
Tomanová, Adéla
Tato diplomová práce se zabývá profilem mastných kyselin v tělech larválního stádia potemníka moučného, a jak je možno zastoupení mastných kyselin v těle tohoto hmyzu ovlivnit typem přijímané potravy. Teoretická část je věnována legislativě řešící problematiku jedlého hmyzu v české republice a EU, obecnému anatomickému popisu hmyzího těla, charakteristice zástupců schváleného jedlého hmyzu včetně jejich nutriční stránky, výhodám a nevýhodám konzumace hmyzu, průmyslovému zpracování hmyzu a s konzumací hmyzu související potravinové neofobii. Součástí je také obecná charakteristika a rozdělení mastných kyselin. Praktická část se věnuje metodice výkrmu vlastních vzorků larev potemníků moučných krmených základním krmivem obohaceným o rostlinné oleje a vitamin D, dále chemickým postupům pro stanovení profilu mastných kyselin v jejich tělech a vyhodnocení získaných výsledků a diskuzi.
|
|
|
Hodnocení mikrobiologických rizik jedlého hmyzu
Hedvičáková, Adéla
Konzumace jedlého hmyzu je činnost, která v poslední době nabývá na významu. Pro bezpečné využití jedlého hmyzu je nutné mimo jiné provést hodnocení rizik spojených s konzumací. Tato práce byla zaměřena na hodnocení mikrobiologických rizik jedlého hmyzu. Teoretické část práce podává informace o nutričních vlastnostech jedlého hmyzu a rizicích spojených s konzumací hmyzu. Dále zmiňuje legislativu, které souvisí se zařazováním hmyzu do potravin. Práce popisuje vliv hmyzu a jeho konzumaci na životní prostředí a předkládá faktory, na které je nutné se do budoucna dále zaměřit. Práce podává výčet významných patogenních mikroorganismů. V praktické části je možné nalézt statistické vyhodnocení naměřených hodnot obsahu patogenů, které byly přítomny u hmyzu a v krmivech. Byly stanoveny celkové počty mikroroganismů, Escherichia coli, enterobakterie, plísně, Staphylococcus aureus a bakterie mléčného kvašení. Výsledky byly porovnány s výsledky studií na podobné téma.
|
|
|
Retence živin u drůbeže při zkrmování diet s podílem moučky z larev potemníka moučného
Kudlová, Lenka
Cílem diplomové práce je zjistit, vliv zařazení 20 a 50 g/kg moučky z larev potemníka moučného do diet pro drůbež na retenci živin, morfometrii trávicího traktu a viskozitu tráveniny. Dále bylo sledováno, jaký vliv má moučka z larev potemníka moučného na mikrobiologii tráveniny u nosnic a biochemické parametry krve brojlerů. Odebrané vzorky byly podrobeny laboratorním analýzám ke stanovení koeficientu bilanční stravitelnost, morfometrie trávicího traktu, viskozity tráveniny, mikrobiologie tráveniny a biochemické analýze krve. U brojlerů nebyly v retenci dusíkatých látek mezi skupinami zjištěny rozdíly (p > 0,05), naopak u nosnic byla zjištěna u kontrolní skupiny významně (p < 0,05) vyšší retence dusíkatých látek ve srovnání s pokusnými skupinami. V kontrolní skupině nosnic byla zjištěna (p < 0,05) nižší šířka a výška svalnatého žaludku, ale nejvyšší výška svaloviny ve srovnání s ostatními skupinami a v kontrolní skupině byl zjištěn (p < 0,05) delší tračník ve srovnání se skupinou nosnic přijímající v dietě 50 g/kg moučky z larev potemníka moučného. V délce klků mezi skupinami nebyly zjištěny rozdíly (p > 0,05). Ve viskozitě tráveniny brojlerů nebyly zjištěny rozdíly (p > 0,05) mezi porovnávanými skupinami, ale naopak u nosnic byla u skupiny se zařazením 50 g/kg moučky z larev potemníka moučného zjištěna (p < 0,05) nejvyšší hodnota viskozity tráveniny ve srovnání s ostatními skupinami. Mezi porovnávanými skupinami nebyly zjištěny rozdíly (p > 0,05) v mikrobiologii tráveniny nosnic. Významné rozdíly (p < 0,05) v biochemických parametrech krve byly zjištěny v koncentracích ALT, celkového bilirubinu, močoviny, kreatininu, glukózy a α-1 globulinu mezi kontrolní a pokusnými skupinami brojlerů.
|
|
|
Hodnocení environmentálních dopadů chovu hmyzu pro potravinářské účely v podmínkách ČR metodou LCA
MUCHKA, Lukáš
Diplomová práce se zabývá hodnocením environmentálních dopadů chovu hmyzu pro potravinářské účely v podmínkách České republiky. Téma je zaměřeno na dopadovou kategorii klimatické změny s důrazem na Global Warming Potencial (zkráceně GWP). Environmentální dopady jsou hodnoceny pomocí metody Life Cycle Assessment (LCA). Tato metoda je založena na vyhodnocování dopadu, který má produkt na životní prostředí v průběhu jeho života. Díky tomu bylo pomocí metody možné vyhodnotit různé potenciální typy dopadů. LCA analýza je postavena na základě principu "cradle to gate", tzv. od kolébky k bráně. Přístup je založen od získávání surovin, až po konečnou výstupní bránu, reprezentovanou v podobě produktu. Jako produkt je zvolen jeden kilogram hmyzího produktu. Pro LCA analýzu byl vytvořen modelový chov potemníka moučného (Tenebrio molitor). Data pro tuto práci byla získávána od chovatelů jedlého hmyzu v České republice, kterým bylo zasláno šetření. Některá data byla získána z odborné literatury. V návaznosti na získaná data byl vytvořen výpočet vznikající environmentální zátěže. V diplomové práci bylo zjištěno, že jeden kilogram hmyzího produktu generuje uhlíkovou stopu 11,87 kg CO2-eqv.
|
|
|
Zařazení moučky z hmyzu do krmné dávky brojlerů
Bartošová, Veronika
Cílem práce bylo zhodnotit účinky různého zařazení odtučněné moučky z larev Potem-níka moučného (Tenebrio molitor larvae, TML) na užitkovost, kvalitu jatečně upravené-ho tělo a zdraví brojlerových kuřat. Experiment se zaměřuje na hodnocení přírůstků, konverze krmiva a biochemických parametrů krve. V práci je uvedena legislativa pro krmení hmyzí moučky a dále je popsán postup výroby hmyzí moučky a její nutriční hod-nota. Uvedeny jsou výzkumné práce, které řeší působení hmyzí moučky na funkci meta-bolismu kuřat i na celkový výkrm. Pokus byl proveden na brojlerových kuřatech (ROSS 308), která byla rozdělena do tří skupin s rozdílnou inkluzí moučky z larev Potemníka moučného. V první fázi výkrmu byl do startérových směsí zařazen v kontrolní skupině 0%, v pokusné skupině TML13/2 13% a v pokusné skupině TML26/5 26% podíl odtučněné moučky. V druhé fázi výkrmu byl 13% podíl nahrazen 2% podílem ve skupině TML13/2 a 26% podíl nahrazen 5% podílem ve skupině kuřat TML26/5. Na základě této práce lze shrnout, že nejvhodnější zařazení odtučněné moučky z Potemníka moučného je 13 % ve startérové krmné směsi. První týden výkrmu dosaho-vala skupina kuřat krmena 13 % červí moučky vyšší tělesné hmotnosti. Červí moučka je vhodná pro nastartování růstu. Tato míra zařazení neovlivnila kvalitu jatečně upraveného těla ani biochemické parametry krve. Zkrmování 26 % odtučněné červí moučky v první fázi výkrmu mělo za následek statisticky významně (P<0,05) nižší spotřebu krmiva, nižší přírůstky a vyšší konverzi krmiva oproti kontrolní skupině a skupině s 13% podílem červí moučky. Zařazení tak vysokého podílu odtučněné červí moučky do krmné směsi kuřat je nevhodné. Zařazení 2 % a 5 % odtučněné moučky z larev Potemníka moučného v druhé fázi výkrmu nemělo zásadní vliv na užitkovost a zdraví kuřat.
|
|
|
Využití hmyzí moučky z potemníka moučného (Tenebrio molitor) v krmivech pro okouna říčního (Perca fluviatilis L.).
VOLSKÝ, Jan
Teoretická část práce se zabývala biologickou charakteristikou, významem a chovem okouna říčního. Následně byla pozornost věnována biologii, významu a chovu druhů hmyzu, které EU schválila pro využití v krmivech zvířat urřených pro humánní konzum. Dále bylo popsáno využití hmyzu v krmivech ryb. Praktická část diplomové práce se již zabývala samotným experimentem, který byl rozdělen na dvě na sebe navazující části. Cílem odchovné části experimentu bylo zhodnotit vliv odstupňovaného množství moučky z potemníka moučného (Tenebrio molitor) v krmivu na růstové parametry a biochemické ukazatele okouna říčního (Perca fluviatilis). Cílem plaveckého experimentu bylo posoudit účinek experimentálních diet na fyziologii ryb. Předmětem diplomové práce bylo rovněž porovnat vliv diet na dopady životního prostředí spojené s chovem okouna v kontrolovaných podmínkách prostředí. Za tímto účelem byly sestaveny 4 experimentální diety, které se od sebe odlišovaly substitucí rybí moučky moučkou z potemníka. V kontrolní skupině tvořila 100 % živočišných bílkovin rybí moučka. V dalších dietách byla rybí moučka nahrazena z 25 % (TM25), 50 % (TM50) a 75 % (TM75) hmyzí moučkou. Každá skupina byla testována ve 4 opakováních. Odchovná část trvala celkem 119 dní. Každé 3 týdny byla prováděna biometrie ryb. Po odchovu následovalo hodnocení plaveckých výkonů ryb.
|
host ::
RSS.